Hudební nástroje
Při muzikoterapii používáme tyto hudební nástroje:
Šamanský buben
Buben hraje v šamanství prvořadou úlohu. Má složitou symboliku a magické funkce. K jakémukoliv obřadu je nezbytný, protože dovoluje šamanovi létat, přivolávat, uvězňovat duchy a léčit. Jeho rytmus umožňuje šamanovi vysokou koncentraci pozornosti. Rytmus šamanského bubnu sjednocuje cítění a úmysl šamana s rytmy kosmu, se všemi formami života v jednu bytost. Obnovuje harmonii a rovnováhu. Šaman i vnímavý člověk pozná, který buben k němu „hovoří“. Jedná se o vnitřní pocit. Když se mu oddáte, naučí vás vnímat energii, soustředit se i relaxovat.
Výběr dřeva na šamanský buben závisí na nadlidské vůli. Šamanovi se strom zjeví ve snu, nebo jde do lesa a náhodně se dotkne nějakého stromu, který je druhý den poražen. Zvíře, které přináší šamanovi kůži na buben, se mu také nejprve zjeví ve snu. Buben si každý upravuje dle svého cítění - maluje a ozdobuje kožešinou, peřím, zvonečkami, rolničkami, když je hotový provede šaman obřad.
Brumle
Pochází zřejmě z Asie, kdy na čínské kresbě ze 3. století př.n.l. je vidět hudebník, který hraje na brumli. Znali ji dokonce již staří Římané.. Do Evropy se dostala z východních plání Kazachstánu a celkem rychle si získala oblibu. Na našem území je rozšiřovali zejména romští kovotepci. Děcka na moravské dědině ji kdysi říkaly brumajzl, grumle a dokonce J.A.Komenský v knize ORBIS PICTUS ji nazval brumlačka. Na Slovensku je úzce spjata s folklorem, dokonce na ni hrávali i v Tatrách a říkali ji drumĺe. Její dávný název, který se někde dodnes používá – hlavně v severní Anglii, Skotsku a Irsku – je „trump“. S prvními evropskými osadníky se dostala až do Ameriky. Kde ji používali pro svou zábavu a také se dala výhodně měnit s Indiány za různé potřebné věci k životu. V Americe říkají brumli „jaw harp“ nebo „jew’s harp“.
Brumle je tradičním nástrojem sibiřských šamanů. Její ezoterika spočívá v tom, že pracuje tak, jako mantra. Její zvukové vibrace lze přijímat vnitřními dutinami hráče, ale též ozvěnou z místnosti. Zvukové vibrace pronikají energetickými kanály hráče i posluchačů a rozbíjí psychoenergetické blokády, které brání volnému toku energií. Tím se vysvětlují pozoruhodné léčivé účinky při hře na tento starověký ezoterický nástroj.
Vyrábí se z různých materiálů a v různém provedení. V Evropě se vyrábí ze železa, v Asii se dodnes vyřezává z bambusu nebo palmového dřeva. A nalezneme ji pod různými jmény - česky - brumla, mrumle, grumle, židovská harfa
Brumli je možné slyšet především v etnické hudbě národů Dálného východu a severní Indie, taktéž v lidové hudbě některých evropských národů (Rumuni, Srbové, Slováci, Němci, Rakušané, Švédove atd.), ve folku a country, ovšem i v rocku, popu nebo jiných hudebních žánrech .
https://www.vrytmu.cz/home/hedebni-luk/ staženo 11.11.2012
Kantele
je tradiční finský drnkací strunný nástroj. Konvenční kantele má obvykle pět strun (diatonicky laděných) a dřevěné tělo. Moderní koncertní kantele může mít až 36 strun a přepínací mechanismus, díky kterému lze hrát půltóny. Vybrnkávat můžeme prsty nebo trsátkem. Podle pověsti první kantele vytvořil starý moudrý čaropěvec Väinämöinen z kostí obrovské štiky a struny vytvořil z vlasů dívky. Nikdo, kromě samotného Väinämöina na něj prý neuměl zahrát. Když Väinämöinen hrál, všichni se seběhli, aby poslouchali.
https://www.suomi.php5.cz/hudba.html staženo 11.11.2012
Ektara
Ektar je nejstarší strunný lidový nástroj z indického subkontinentu. Ek znamená jeden a Tar je struna, nebo provázek či nit, doslovně "one-stringed loutna“. Nejčastěji je používán v tradiční hudbě z Bangladéše, Indie, Egypta a Pákistánu. V minulosti by nástrojem potulných bardů a zpěváky z Indie.
Hlavu nástroje je tvořena ze sušené dýně (tykev), dřeva nebo kokosu a je zakrytá kůží. Krk je z bambusu. Výška struny se mění ladícím kolíkem a promáčknutím bočních bambusových lišt.
https://chandrakantha.com/articles/indian_music/ektar.html staženo 11.11.2012
Ústní harfa (hudební luk)
Ústní harfa, je nejstarší strunný hudební nástroj od Jihoamerických Indiánů. Hru na luk převzali od indiánů první osadníci amerického kontinentu, kteří tento nástroj rozšířili do podvědomí ostatních lidí. S obdobou ústní harfy se setkáme také v subsaharské Africe.
U původních nástrojů je na obou koncích pružného „luku“ různými způsoby připevněna struna (nejčastěji z rostlinného materiálu). Struna je rozechvívána rychlými údery dřevěné hůlky, výjimečně i třením. Dutina ústní slouží jako rezonátor při vydávání jemných, tichých zvuků.
Ústí harfa bývá používána obvykle sólově (iniciační obřady...), nebo k doprovodu zpěvu.
https://www.vrytmu.cz/home/hudebni-luk/ staženo 11.11.2012
Kalimba
Byla odvozena z tradičního afrického nástroje mbira nebo likembe či palcové piáno "Thumb Piano". Pochází z subsaharské Afriky a vznik se datuje zhruba v roce 1300. Kalimba je vyrobena z krabice, tykve či z kokosové skořápky, horní deska bývá z balzy, dřeva a na ní jsou dřevěné nebo kovové hroty. Kdysi byly hroty vyrobeny z bambusu, drátků a rukojetí starých lžíc, špič z kol nebo pružinového drátu, které jsou vytlučeny do požadovaného tvaru. Ladí se pomocí šroubováku, skutečně přesné a stabilní ladění je více nebo méně nemožné. Na kalimbu se hraje palci.
Thump piano, byl v dávných dobách typický hudební nástroj pro The Griots, skupinu neustále cestujících zpěváků a básníků, kteří udržovali historii kmene nebo vesnice, a bavili lidi s písněmi, příběhy, básněmi, tancem, atd.
Jazykový buben - Tongue Drum
není to buben v pravém slova smyslu, ale idiophon
(Idiofon z řeckého idios: vlastní. Jedná se o hudební nástroj, který vydává tóny a zvuky chvěním sebe sama. Tato skupina nástrojů je velice stará, hráli na ně již lidé v pravěku. Česky tyto nástroje nazýváme samozvučnými. Mezi představitele této skupiny patří zvony, kastaněty, činely, triangl, xylofon, marimba, zvonkohra, zvon, provázky s mušlemi, rolničky, tamburína, rumba koule, řehtačka, guiro, brumle …
je jeden z nejstarších světových nástrojů, který používali v celé Africe, jihovýchodní Asii, a Oceánii po dobu tisíce a tisíce let. Jedná se o hudební nástroj, o kterém se říká, že je starší než samotný lidský hlas. Obvykle byl vyroben z bambusu nebo vydlabaný ze stromů s jednou nebo více štěrbinami do tvaru H. Domorodci udeřili holemi do bubnu a tím vytvářeli tóny. Jazykový buben měl širokou škálu funkcí: k vyprávění, vyklepávání válečných pokřiků. Nejdůležitější funkcí jazykového bubnu byla komunikace na dlouhé vzdálenosti. V Africe jsou doposud jazykové bubny umístěné podél řeky nebo v údolí, tato strategická místa jsou volena z důvodu optimálního akustického přenosu zvuku.
Tento nástroj vydává celou škálu sluchu malebných zvuků, This is very much used while producing meditation music. proto se velmi často používá při relaxacích a výrobě meditační hudby.
https://www.tonguedrum.com/ staženo 11.11.2012, 17:10
Dešťová hůl (Rainstick)
Její původ je v Chile. Jedná se o ceremoniální hudební nástroj, kterým šamani přivolávali déšť.
Dešťová hůl je vyrobena ze zdřevnatělého skeletu odumřelého kaktusu. Toto dřevo je nazýváno Normata. Vnitřek kmínku je vydlabán a ve spirále jsou umístěny přepážky. Uvnitř hole jsou oblázky z vulkanického popela. Konce kmínku jsou zaslepeny a povrch je různě upraven a omalován.
Dešťová hůl je v současnosti široce používaný hudební nástroj. Zvuk, který vydává připomíná šumění deště právě dopadajícího na zem. Využívá se při relaxacích, meditacích.
Kazoo
je dechový hudební nástroj (aerofon), který vydává prostřednictvím vibrací papírové membrány specifický "bzučivý" zvuk.
Vyobrazení hráče na kazoo se objevuje již ve výzdobě egyptských pyramid v období nejstarších dynastií. V Řecku uvádějí kazoo jako druhý nejoblíbenější nástroj „božského pěvce“ Orfea. Historicky ověřené písemné prameny hovoří o počátcích rozšíření tohoto nástroje v římských armádních kazoo orchestrů, které vedly roku 52 př. n. l. Césarovy legie proti keltským hordám. Ve skutečnosti ale byly kazoo - nazývané po celý temný středověk chasoux royale - až do 14. století bylo převážně francouzským nástrojem a hrávalo se na ně při banketech a šlechtických slavnostech.
Pojmenování kazoo bylo poprvé použito v polovině 14. století. Italský kněz a vypravěče Ethelreda, kterého historici nazývali „Blázen z Bologni“ vypráví tento příběh.
Dauphin, budoucí Jan II., přezdívaný Nešika, se na dvorním banketu bavil hrou na svoji zlatem vykládanou chasoux royale přitom se dvořil krásné a roztomilé Isabele. Dauphin, překypující veselím a radostí, hrál velmi dlouho a hlasitě, chvílemi pěkně, chvílemi méně, ale s velkou vervou. A krásná Isabela poblíž umdlévala nad jeho hrou, i když si rukama trochu zacpávala uši. Když se blížil k nejhlasitějšímu místu své písně, pomyslel na to, že až dokončí verš, políbí ji na tvář a přivine se k ní. V tom okamžiku si Dauphin kýchl. Bylo to největší, nejúžasnější, nejpovznešenější a nejvydatnější kýchnutí všech dob. A krásná Isabela omdlela a upadla jak široká tak dlouhá přes stůl, když se jí navrátilo vědomí a Isabela se probudila, pravila třesoucím se hlasem a s ušními bubínky roztrženými ve dví: „Dobrý můj Bože, ano, budu žít z tvé milosti a každým tvým slovem; a tvá slova mě naplňují radostí, údivem a bázní. Modlím se, pane, nebylo to poslední slovo KAZOOOOO?“
A samozřejmě bylo! Od té doby je tento královský nástroj nazýván "KAZOO" po celém kulturním světě.
https://www.hudebnimladez.cz/kazoo/manual.asp staženo 11.11. 2011
Yabara
Je rytmický hudební nástroj původem ze Západní Afrika, Mali (vesnická oblast jižně od Bamaka) používaný samostatně nebo pro zvýraznění rytmu bubnů. Původně šlo o ženský hudební nástroj. Základem je zdřevnatělá dutá dýně hruškovitého tvaru známá pod jménem kalebas (kalebasa). Kolem baňaté části kalebasy je napletena soustava provázků, ve které jsou uchyceny usušené oddenky různých bylin, případně bobule či mušle. Toto napletení, které je volné, takže se může po kalebase vlastní vahou pohybovat se pak pozvolna zužuje, čímž vytváří držadlo. Na yabaru se potom hraje tak, že se rychlým tahem za opletení posouvají napletené oddenky po kalebase, což vytváří charakteristický, velice krátký, suchý a neobyčejně intenzivní vysoký zvuk. Druhou rukou se přitom drží úzký konec kalebasy."
Více zde: https://www.ciwara.cz/produkty/hudebni-nastroje/yabara-rumba-koule/
Hromový buben (spring drum)
Vydává jedinečné zvukové efekty, jako zvuk jarní bouře, hromů, blesků a jejích ozvěn, proto se mu někdy říká bouřka, nebo hromobití. This produces really great dramatic effects for music lessons, plays, shows, readings, weather reports or just for the fun of it!The Remo Spring Drums sound like a cross between a thunder sheet, the roar of a lion and a suspended cymbal roll.Velmi jednoduše lze vytvořit řadu zvukových efektů. Jemným třepáním bubnu se přenášejí vibrace do drátové pružiny, která vede ze středu bubínku a rezonuje ve válci. Intenzitu a výšku můžeme You can vary the pitch by putting your hand over the opening in the center of the drum body. měnit zakrýváním a uvolňováním otvoru ve středu bubnu.A must have item; too much fun to only have one.
Žába s paličkou (guiro-drhlo)
Je perkusní hudební nástroj vyroben domorodci horských kmenů v Thajsku. Je velmi oblíbený u dětí pro svůj kvákající efekt, který docílíme přejížděním paličky po hřbetě, ve které jsou zářezy. Žába vydává dva zvuky, buď kvákání, nebo při klepání paličkou do těla, žába zní jako dřevěný bubínek.
Guiro
je hudební nástroj původem z Dominikánské republiky a běžně používaný v celé Latinské Americe. Původně byl vyroben z tykve, moderní modely jsou ze dřeva a plastu. Guiro se skládá z rovnoběžných zářezů, na které se hraje kombinací dlouhých a krátkých tahů nahoru a dolů dřevěnou paličkou. Guiro vydává zajímavý zvuk podobný řehtačce.
https://www.ethnopes.cz/ethnopes/eshop/49-1-Maracas-a-destove-hole/0/5/1199-Guiro staženo 11.11. 17:35
