Dle Průchy, Walterové a Mareše (2009) je muzikoterapie formou léčivé a doléčovací péče, která využívá hudbu, její tempo, rytmus,tónovou kvalitu, melodii, harmonii, dynamiku, aj. Léčení probíhá poslechem nebo aktivním provozováním hudby (hraním na hudební nástroj, zpíváním) případně vyjadřováním hudby pohybem, tancem aj.

Holzer (2010) uvádí: „Muzikoterapii chápeme jako expresivní terapeutickou disciplínu pro všechny klienty bez rozdílu zdravotního a sociálního zařazení, jejíž zaměření a možnosti jsou dány vždy použitou muzikoterapeutickou metodou, odbornou působilostí a profesionálními dovednostmi muzikoterapeuta.“

Kdo je cílovou skupinou a komu můžeme muzikoterapii doporučit?

„Obecně lze říci: muzikoterapii indikujeme a  aplikujeme všude tam, kde  je jí třeba,…“ (Holzer, 2010)

Cílovou skupinou naší relaxačně terapeutické péče jsou převážně děti a klienti navštěvující základní školy, speciální školy, dětské domovy, střediska výchovné péče, výchovné ústavy, diagnostické ústavy, denní stacionáře, zařízení pro klienty s mentálním postižením, ústavy sociální péče a domovy pro zdravotně postižené.

Dále muzikoterapii aplikujeme v domech pro seniory, LDN, u pacientů psychiatrických léčeben, či léčeben a sanatorií pro drogově závislé, pro jedince s psychosomatickými, emočními a stresovými obtížemi, při syndromu vyhoření.

Můžeme říci, že muzikoterapie je určena pro všechny jedince různých zdravotních a sociálních skupin, které můžeme označit za jedince potřebné muzikoterapeutické péče.

Cíle muzikoterapie

•      Muzikoterapeutické cíle stanovujeme individuálně pro každého klienta nebo skupinu klientů dle jejich specifických potřeb:

•      práce s dechem (brániční dýchání)

•      rozvíjení vizuo-audio-motorické koordinace (vhodné pro děti s ADHD, autismem, DMO, apod…)

•      rozvíjení komunikačních a vyjadřovacích schopností dětí

•      rozvíjení sociálních stránek osobnosti, spolupráce v kolektivu

•      reedukační prvky, kooperační aktivity

•      zklidňování hyperaktivních či agresivních jedinců

•      aktivizace pasivních jedinců

•      dává všem jedincům možnost zažít radost z úspěchu

Nosnými terapeutickými nástroji jsou: hudba, hra na etnické hudební nástroje a tanec. Využíváme pasivní (poslech) i aktivní (děti se aktivně podílejí na výstavbě programu a hrají na hudební nástroje či tancují) formu terapií.

Proč zvolit muzikoterapii?

Muzikoterapie vytváří hudbu, která je jedinci příjemná a podporuje terapeutický proces.

Během muzikoterapie nehodnotíme výslednou hudební produkci, kterou klienti vytvářejí ale důležitý je samotný proces, jeho dynamika a rozvoj vztahu s klienty.

Během muzikoterapie se terapeut neustále snaží stimulovat klienta k hlasové nebo tělesné aktivitě, případně k zapojení všech smyslů a zároveň si všímá odezvy. Snaží se v něm vyvolat spolupráci.

Nedůležitější v muzikoterapii je jedinečná možnost klientovy seberealizace, úspěšnost.